THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jeden z najväčších českých metalových festivalov bude expandovať do pre nás exotického zahraničia. Táto viac-menej šokujúca správa ma nenechala chladným, a tak som sa opýtal Čurbyho, čo bolo motiváciou k takému odvažnému kroku.
Na tvojich webovkách som si všimol, že s festivalom OSCENE EXTREME expanduješ za hranice. Prečo si sa rozhodol takto bezprecedentne rozšíriť svoje teritórium?
Tenhle nápad nosím v hlavě už pár let, vlastně od doby, co jsme vyráželi před deseti lety třeba s FLESHLESS na cesty po Kolumbii, Ekvádoru, Peru anebo o rok později s INGROWING po Thajsku, Malajsii, Singapuru a právě Indonésii. Já si osobně myslím, že OEF má co nabídnout, je to prostě něco speciálního a nikde po světě nic takového není. Takže to je ta hlavní myšlenka, no a pak určitě to pomůže scénám v Mexiku, Indonésii a Austrálii. To je určitě důležitý, když jsem tam já byl, tak jsem všude (kromě Austrálie, která je standardní západní zemí) potkal totálně nadšený fanoušky Obscene Extreme, dokonce v jihovýchodní Asii mě zvali na večeře a platili je za mě, přestože sami skoro nic neměli, a já jsem se opravdu snažil si večeři zaplatit sám (smiech). Připomínalo mi to dobu tak kolem roku 1988 u nás, prostě totální nadšení z muziky, ten šílenej zápal pro muziku, kterou máš rád. A tak si myslím, že udělat něco pro tyhle lidi je naprosto v pořádku. Vem si, že v Mexiku do teď bylo jen pár open air festivalů, nejsou tam areály, lidi neumí kempovat, prostě je to buď zkusíme naučit nebo se to udělá v nějaké větší hale.
Prečo až do takej diaľky, nebolo by jednoduchšie niečo také skúsiť v rámci Európy?
Ne, proč? V Evropě děláme Obscene Extreme téměř patnáct let a Evropa je natolik malá, že každý si svou cestu na OEF může lehce najít! Pokud jsi fanoušek, tak není co řešit. Všechno je tady u nás kousek, před pár lety jsem letěl do Austrálie, abych mohl vidět THE KILL nebo FUCK... I’M DEAD a nepřišlo mi to jako nějak šílenej nápad. Prostě jsem je chtěl vidět, pokecat si a vůbec se kouknout, co se tam dole děje.
Tomu rozumiem, ale predsa len - tie destinácie sú riadne vzdialené organizovať festivaly takto nadiaľku nebude jednoduché.
Ta dálka je jasná, i ty země jsem dlouho řešil a váhal jsem třeba mezi Mexikem a Brazílií. Obě tyto země mají super scény, spoustu nadšených lidí, ale nakonec rozhodlo, že Mexiko je přece jen blíž Americe a dalším zemím, kdežto Brazílie je natolik velkou zemí, že je vlastně dost odříznutá. V Asii Indonésie nebo Singapur, samozřejmě daleko jednodušší by to bylo v Singapuru, ale Indonésie myslím ocení festival jako je OEF o trošku víc, a třeba i ta muzika tam něčemu pomůže. Austrálie je jasná, to je prostě z našeho pohledu konec světa, spousta Australanů jezdí na OEF, a tak jeden fesťák udělat i u nich, to bylo jako jasná věc. Plus taky chci nejen v Austrálii vidět všechny ty skvělé lokální kapely, které se do Evropy tak často nedostanou, jako třeba BLOOD DUSTER, CAPTAIN CLEANOFF, THE KILL, ANARCHUS nebo DISGORGE v Mexiku a v Indonésii třeba JASAD.
Ne, v žádném případě, žádná licence, Obscene Extreme je jako moje další dítě, nesvěřil bych to jméno někomu jinému, takže dělám na tom především já a v každé zemi mám partnery, kteří se starají o spoustu věcí, ale všechno skoro denně konzultujeme a řešíme, co by pro nás bylo nejlepší. Všichni jsou to lidi, kteří na OEF několikrát byli a vědí přesně, o čem celý OEF je, líbila se jim atmosféra a velice rádi by něco tak odlišného měli i u nich. Takže teď se prostě pokusíme udělat co nejlepší Obscene Extreme v každé jmenované zemi.
Budú v Mexiku, Indonézii a Austrálii hrať aj osvedčené české kapely, alebo tam budú hrať prím domáce zoskupenia? Headlineri budú všade rovnakí?
Co se týče českých kapel, je to možné. S některými i probíráme, co by šlo a co už ne. Prostě uvidíme, každý OEF bude mít jinou sestavu, třeba Mexiku je poměrně blízko USA, takže tam bude určitě pár headlinerů ze států, třeba PHOBIA, které nejsem schopen do Evropy dostat, protože jejich zpěvák nemá pas, ale do Mexika se dostane na řidičák. Všude už máme vytypované kapely, právě teď s nimi jednám a upřímně jsem nečekal, že budou stejně nadšení jako já. Určitě chceme pomoci domácím scénám, takže zastoupení lokálních kapel bude velké plus do toho přivezeme i pár kapel, které ve všech těch zemích nehrají každý měsíc.
Nemáš z toho trochu strach? Predsa len ideš do niečoho neznámeho, riskuješ tak finančne, ako i svoje dobré meno, ak sa niečo nepodarí.
Jasně že mám, ale kdo nic nezkusí, ten nic nezkazí! Já si dokonce myslím, že první rok to bude MASAKRRRRRR, ale chtěl sem se do toho pustit a prostě do toho jdu. Zkušenosti s organizováním mám po těch letech tady u nás dost, všude řešíme, abysme měli super zvuk, pódium, dobrý areál, aby bylo postaráno o fanoušky, aby se tam vytvořila ta zvláštní atmosféra pospolitosti, jako je možné každý rok zažít Na Bojišti. V podstatě řešíme každý detail, ale je jasné, že první rok přijdou věci, s kterými třeba dopředu nemůžeme počítat, uvidíme.
Zúčastniš sa osobne na všetkých zastávkách OBSCENE EXTREME festivalu?
Samozřejmě, budu sám přítomen na každém jednotlivém festivalu - přece si nenechám ujít OEF (smiech) - a tu přípravu opravdu nijak nepodceňujeme ani já, ani moji partneři. Osobně třeba věřím, že spousta naších lidí nám fandí a je ráda, že se začne vyvážet i něco jiného než jen auta.
Keď si spomeniem na to, čo sa na pódiu OEF tohoto roku odohrávalo počas vystúpenia SPASM v Čechách, tak mi hneď napadá, že minulý rok v Indonézii polícia počas punkového festivalu odobrala tamojším punkerom ich účesy a oblečenie. Čo by asi odoberali, ak sa zábava zvrtne na spôsob SPASM?
Také jsem to zaznamenal a upřímně, bylo mi smutno, a možná i to byl jeden z důvodů, proč dáváme OBSCENE EXTREME do Indonésie. Sám si pamatuju na ty represe, který byly tady u nás. Mě jako prvňáčka ostříhali ve škole, protože jsem měl dlouhé vlasy a naši nereagovali na poznámky, ať s tím něco udělají, takže moje drahá paní učitelka mě odvlekla k holiči a ještě za mě to stříhání zaplatila. Do dneška si pamatuju, jak jsem bulel.
Myslíš si, že sa ti podarí v tomto smere niečo zmeniť?
Netroufám si odhadovat, co bude, ale vůbec nevěřím, že se dá lidem jich postoj vytlouct z hlavy. Z punkera neuděláš fanouška disco hudby tím, že mu oholíš číro. Byla to jen hloupá demonstrace síly. Každopádně uvidíme, co nám příští rok přinese. Určitě chci, aby se mohlo skákat z pódia a tak dále, ale třeba v Austrálii je dokonce nějaký zákon, který to přímo zakazuje. Takže doufáme, že najdeme nějaký slušný klub, kde to možné bude...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.